Lom Kopaniny (Lipnická žula)Nejznámější žulou ze světelského masívu je žula lipnická. Její těžba, původně z povrchových balvanů, má starou tradici, jak dodnes dokládá zdivo i některé architektonické prvky na hradu Lipnice, založeného v 13. století. Lipnická žula je muskovit-biotitická, namodrale světle šedá, drobně až středně zrnitá. Typickou je pro ni přítomnost až 3 cm dlouhých čočkovitých shluků biotitu. Časté jsou také různě velké a asimilované xenolity, zejména rul. Tato žula má příznivé fyzikální vlastnosti a dá se lámat ve velkých blocích. Z mnoha dřívějších lomů se v současné době těží v lomu Kopaniny. Vytěžená surovina se zpracovává v provozovně u bývalého lomu Březek. Lipnická žula se používá na výrobky hrubé a ušlechtilé kamenické výroby. V minulosti byla lipnická žula používaná především na broušené, výjimečně i leštěné dlažební desky. V Praze tomu tak bylo v Paláci kultury, v rekonstruované budově Národního divadla, v metru ve stanicích Můstek A i B, Náměstí Republiky a Karlovo náměstí. |
Lom Horka - Dolní Březinka (Dolnobřezinecká žula)
V severní části světelského masívu se nachází muskovit-biotitická středně zrnitá žula dolnobřezinecká. Nyní se láme v lomu u Dolní Březinky ve dvou odrůdách: |
Lom Libná (Libnavský pískovec)Ložisko Libná leží na severozápadní straně polické pánve, při hranicích s Polskem. Je tvořeno 4-6 m mocnou polohou cenomanských nazelenale žlutavých jemnozrnných glaukonitických pískovců. Rozpukání je pravidelné a řídké, odlučnost kvádrovitá. Zdejší tvrdý a trvanlivý libnavský pískovec je vhodný pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a také pro výrobu brusů. Vlastní ložisko je odkryto několika lomy, z nichž v posledním byla těžba ukončena v roce 1965. Obnovená těžba je datována do roku 1998. |
Lom Božanov (Broumovský výběžek)V Broumovském výběžku se pískovce vyskytují v okrajových částech polické křídové pánve. Ložisko Božanov leží na jihovýchodní okraji Broumovských stěn, prakticky na hranici s Polskem. Je tvořeno středněturonskými kvádrovými pískovci. Jsou to světle bělošedé až rezavě hnědé středně až hrubě zrnité křemenné pískovce. Jsou uloženy v pravidelných 1-3 m mocných lavicích s úklonem 10-15o k JZ, porušených několika kernými zlomy. Ty spolu se strmými puklinami podmiňují sloupovitou odlučnost masívu. Božanovský pískovec tvrdý a obtížněji opracovatelný, má však dobrou odolnost vůči mechanickým vlivům i povětrnosti. Je vhodný pro dlažební a obkladové desky, a to i do exteriéru, a až na obtížnou opracovatelnost a barevnou nehomogenitu i pro sochařské a restaurátorské účely. Je též vhodný pro výrobu brusů a brusných válců. V minulosti byl božanovský pískovec v Praze použit na právnické fakultě, později při rekonstrukci Národního divadla, Smetanova nábřeží, Karlova mostu, zábradlí rampy Národního muzea, je z něj převážná část nového obkladu Smíchovského nádraží a vstupu do stejnojmenné stanice metra, ale i např. kopie sochy sv. Vojtěcha na Karlově mostě |
Lom Pavlov (Pavlovská žula)Ložisko žuly je situováno v severní části moldanubického plutonu, který je budován eisgrankým granitem mrákotínského typu. Nejznámější a v současné době jedinou těženou lokalitou žuly pavlovské je lom COMING Plus a.s., Praha v Pavlově u Humpolce. Je muskovit-biotitická, namodrale světle šedá, drobně až středně zrnitá.V Praze jsou z ní z dřívější doby stupně v Černínském paláci, v budovách České národní banky na Příkopech a také v starší budově Federálního shromáždění.Z pozdější doby je použita na část dlažeb v nové odbavovací hale pražského hlavního nádraží. Nyní se láme v stěnojámovém lomu hlavně na výrobky hrubé kamenické výroby. |